
Čepice neviditelnosti
polské a slovanské pohádky
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Běžný artefakt dává 5 b. v lize.
Kouzelná čepice, která dělá svého majitele neviditelným. Je to jeden z nejstarších pohádkových motivů, přítomný v polských lidových pohádkách i v pověstech celé Evropy.
Původ
Čepice neviditelnosti je potulný pohádkový motiv známý po celé Evropě. Jeho nejstarším známým příbuzným je řecká Hádova přilba, popsaná už v Homérově „Ilias“ (8. století př. n. l.), a ve středověké „Písni o Nibelunzích“ (kolem roku 1200) se objevuje plášť neviditelnosti, tzv. Tarnkappe.
Historie
V řeckých mýtech zhotovili přilbu, která činila neviditelným, kyklopové pro Háda, vládce podsvětí. Půjčovali si ji hrdinové: Athéna ji nasadila v bitvě u Tróje, aby ji nespatřil Arés, a Perseus ji dostal od nymf, aby po stětí Medúzy unikl jejím sestrám gorgonám.
Středověká „Píseň o Nibelunzích“ vypráví, jak Siegfried vzal trpaslíkovi Albrichovi plášť neviditelnosti. Ukrytý v něm pomohl králi Gunterovi porazit v soutěžích mocnou královnu Brunhildu. Podvod vyšel najevo po letech a stal se jednou z příčin tragické smrti hrdiny.
V lidových pohádkách se kouzelná pokrývka hlavy získává různými způsoby: lstí, jako odměna za dobrý skutek nebo tím, že se ukradne ďáblovi či černokněžníkovi. V pohádce bratří Grimmů o dvanácti tančících princeznách dostane voják od stařenky pláštík neviditelnosti, v něm jde za princeznami do podzemní říše a zjistí, proč každou noc roztančí střevíce.
Na východě slovanského světa popsal nejslavnější čepici neviditelnost Alexandr Puškin v poémě „Ruslan a Ludmila“ (1820). Ludmila, unesená zlým trpaslíkem Černomorem, si před zrcadlem zkouší jeho čepici, nasadí si ji obráceně a náhle zmizí. Díky tomu se dlouho vyhýbá únosci v jeho začarované zahradě.
Jak působí
Stačí si čepici nasadit, aby člověk zmizel všem z očí, a po sundání je opět vidět. V pohádkách ji hrdina získá lstí nebo jako odměnu a pak krade poklady, poslouchá nepřátele nebo zachraňuje princeznu. V lidové tradici se čepice neviditelnosti často připisovala ďáblu.
Síly
- Neviditelnost: Kdo si ji nasadí, stane se neviditelným pro všechny, a když ji sundá, je zase vidět.
- Odposlouchávání tajemství: V pohádkách hrdina v čepici zjistí plány nepřátel a tajemství králů.
- Útěk před pronásledováním: Umožní uniknout příšerám, čarodějům i strážcům.
- Krádež ze skrytu: Hrdinové i zloději v ní odnášejí poklady přímo zpod nosu majitele.
- Ďáblovo vlastnictví (lidová víra): V polských pověstech taková čepice často patřila ďáblovi a získat ji od něj mohlo přinést potíže.
Osudy
Neviditelná čepice nikdy doopravdy neexistovala, ale její sen přežil ve vědě: fyzikové už léta pracují na metamateriálech, které umějí světlem obejít malé předměty a které se v tisku nazývají „neviditelné pláště“.
V kultuře
Puškin zvěčnil čepici v „Ruslanu a Ludmile“ a Michail Glinka ve stejnojmenné opeře (1842). Současným potomkem tohoto motivu je neviditelný plášť ze série o Harrym Potterovi.
Zajímavost
Nejstarší známou příbuznou čepice je řecká Hádova přilba. Podle „Ilias“ si ji nasadila Athéna, aby ji v bitvě nespatřil Arés.