
Čintámani
hinduismus a buddhismus
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Legendární artefakt dává 50 b. v lize.
Drahokam plnící přání, známý z hinduistické a buddhistické tradice. Zobrazuje se jako zářící kámen nebo perla obklopená plameny.
Původ
Čintámani je známý z hinduistických a buddhistických textů psaných sanskrtem a odtud se dostal do Tibetu, Číny a Japonska. Podle některých buddhistických textů, mimo jiné pojednání „Mahaprajňáparamitá-šástra“ přeloženého do čínštiny na počátku 5. století, pochází klenot z hlavy krále draků nebo z Buddhových relikvií.
Historie
V hinduistické tradici bývá čintámani spojován s bohy Višnuem a Ganéšou. Říká se, že klenot plní přání, osvětluje tmu a chrání před zlem. Patří do skupiny zázračných pokladů, jako je strom plnící přání nebo kráva hojnosti, které v mýtech přinášejí svým majitelům blahobyt.
Buddhismus dal klenotu hlubší význam. Čintámani se stal obrazem samotného Buddhova učení a osvíceného vědomí, které naplňuje skutečné potřeby všech bytostí. Buddhistické texty říkají, že kámen čistí kalnou vodu a rozptyluje temnotu, stejně jako Dharma rozptyluje nevědomost.
Nejpůsobivější je podání o původu klenotu z ostatků. Podle některých textů se ostatky Buddhy, až jeho nauka jednou ze světa zmizí, proměnní v klenoty plnící přání, aby dál pomáhaly lidem. Proto se čintámani často zobrazuje na relikviářích a stúpách.
Klenot drží v dlaních bódhisattvové soucitu. Avalókitéšvara v podobě zvané Čintámaničakra, v Japonsku Nyoirin Kannon, ho má v jedné ze svých rukou. Kšitigarbha, japonský Jizó, ochránce dětí a cestovatelů, ho nese v jedné ruce a v druhé poutnickou hůl.
Tibetská tradice uvádí legendu o truhle s buddhistickými předměty, která spadla z nebe za vlády krále Lha Thothori Nyantsena. Některá pozdější podání mezi nimi jmenují i čintámani, ale není to jisté pojítko tohoto vyprávění.
Jak působí
Podle legend čintámani splní každé přání svého majitele a rozptyluje temnotu. V buddhismu je symbolem osvíceného mysli a Buddhova učení a bódhisattvové ho drží, aby pomáhali všem bytostem.
Síly
- Plnění přání: Kámen plní touhy toho, kdo ho vlastní, odtud název „klenot myšlenky“.
- Rozptylování temnoty: Záře klenotu osvětluje tmu a odhání zlo.
- Čištění vody: Buddhistické texty říkají, že čintámani čistí kalnou vodu.
- Symbol osvícení: V buddhismu je to obraz mysli Buddhy a nauky, která pomáhá všem bytostem.
Osudy
Čintámani nikdy nebyl předmětem vázaným na jedno místo, je to klenot z mýtu a ikonografie. Ve 20. století malíř a cestovatel Nikolaj Roerich rozšířil na Západě vyprávění o černém kameni z nebe ztotožňovaném s čintámani, ale je to jeho vlastní, pozdní verze.
V kultuře
V osmanském umění se motiv tří koulí a vlnitých pruhů nazýval çintamani a zdobily se jím kaftany a kachle. Roerich namaloval obraz „Poklad světa. Čintámani“ (1924).
Zajímavost
Sanskrtský název znamená „drahokam myšlenky“. V Japonsku se mu říká njoi-hódžu a drží ho v dlani bódhisattva Džizó, ochránce poutníků.