
Piastův soudek
polská pověst (Gallus Anonymus)
Takhle to vypadá na tvém profilu
Tento artefakt čeká někde v lese. Když ho najdeš při houbaření, jeho animovaná ikona se rozsvítí ve tvých Trofejích, ve Vitríně artefaktů. Vzácný artefakt dává 15 b. v lize.
Podle kroniky Galla Anonyma chudý oráč Piast a jeho žena Rzepicha pohostili dva poutníky, které kníže Popiel vyhnal ze své hostiny. Piast připravil na postřižiny syna jen malý soudek piva, a přesto stačilo pro všechny.
Původ
Příběh zapsal Gallus Anonymus v první polské kronice, sepsané na počátku 12. století. Gallus uvádí, že Piast byl synem Chościska a jeho žena se jmenovala Rzepka, v pozdější tradici Rzepicha. Přízvisko „Kolář“ dodala Piastovi až pozdější tradice.
Historie
V Hnězdně vládl kníže Popiel. Právě pořádal velkou hostinu při postřižinách svých synů, tedy při dávném obřadu, při němž se chlapci poprvé stříhaly vlasy a dostával jméno. Do hradu přišli dva neznámí poutníci, ale místo pohostinství se jim dostalo urážky a byli vyhnáni.
Poutníci došli do chaty chudého oráče Piasta, který také chystal postřižiny svého syna. Piast a Rzepka je přijali srdečně, ačkoli měli málo: soudek piva a selátko. Hosté poručili nalévat směle. Piva přibývalo, až se naplnily všechny nádoby vypůjčené od sousedů, a masa neubývalo.
Tehdy poutníci chlapci ostříhali vlasy a dali mu jméno Siemowit. U Popiela mezitím nádoby náhle zely prázdnotou.
Podle Galla Siemowit vyrostl v statečného muže a stal se knížetem a Popiela vyhnali ze země. Kronikář dodává, že Popiela dostihly myši. Pozdější kronikáři, zejména Vincenc Kadlubek, tento motiv rozvinuli ve slavný příběh o myších, které sežraly krutého knížete, podle tradice ve věži nad jezerem Gopło v Kruszwici. Tajemné hosty pozdější tradice ztotožňovala s anděly nebo světci.
Jak působí
Podle kroniky hosté řekli Piastovi, ať klidně nalévá, a piva přibývalo, až jím byly naplněny všechny půjčené nádoby. Ani masa z podsvinčete neubývalo. Zázrak potkal ty, kdo byli pohostinní, zatímco u Popiela zůstaly nádoby prázdné.
Síly
- Nekonečné pivo: Podle kroniky piva v soudku přibývalo, kolik se ho jen nalilo.
- Odměna za pohostinnost: Zázrak potkal ty, kdo poutníky přijali, a lakomý kníže přišel o své zásoby.
- Požehnání rodu: Postřižiny Siemowita v Piastově chatě předznamenaly zrod dynastie Piastovců.
- Rozmnožená strava: Spolu s pivem zázračně neubývalo ani masa ze selátka.
Osudy
Soudek zmizel v mlhách legendy, ale rod, jemuž dal počátek, vládl Polsku do roku 1370 a ve Slezsku a na Mazovsku ještě déle. Poslední slezský Piastovec zemřel v roce 1675.
V kultuře
Legendu proslavil román Józefa Ignacého Kraszewského „Stara baśń“ (1876), který v roce 2003 zfilmoval Jerzy Hoffman. Slovo „piastovský“ dodnes označuje něco dávného a původně polského.
Zajímavost
Kronika Galla Anonyma, sepsaná na počátku 12. století, je nejstarší polská kronika. Piastův syn Siemowit se měl stát knížetem Polanů po svržení Popiela.